Když jsme se nedlouho po uvedení nového Stomaflexu na trh bavili s pracovníky výroby o tom, jak se s ním pracuje, zmínil jsem, že se poměrně těžko nanáší stříkačkou na zuby. Odpovědí mi bylo: "No tak namícháme v nižší viskozitě!"  Za týden už jsem si z jičínské továrny vezl tubu se vzorkem nového Stomaflexu Very Light k testování.

Výsledek předčil mé očekávání. Používám téměř výhradně metodu dvojího míchání, kdy nanesu korekční materiál na preparované zuby a zároveň jej rozetřu na čerstvě namíchaný putty ve lžíci a vsadím do úst.  Přináší to několik zásadních výhod, jak už jsem psal ve svých starších příspěvcích. Tedy hlavně vyšší přesnost otisku - korekční materiál vykreslí jen preparační hranici, většinu otisku ale tvoří přesnější, pevněší, leč nezatékavý putty. Dále dojde ke spolehlivému spojení obou materiálů, není riziko jejich separace, např. z důvodu špatného osušení primárního otisku. V neposlední řadě je jednofázový postup podstatně méně časově náročný a je méně příležitostí udělat chybu.

Na druhou stranu jsem měl obavy, zda to bude fungovat v kombinaci putty+very light. Tradičně se říká, že pro jednofázový postup mají být viskozity použitých materiálů co nejbližší a naopak u dvojfázového má být materiál primárního otisku co nejhustší a naopak korekční materiál co možná nejřidší. Ostatně starý Dentaflex a Stomaflex, v provedení solid a creme skutečně nešly pro jednofázový postup téměř vůbec použít, hutný solid vyhnal téměř veškerý creme, na preparační hranici nic nezbylo.

Ovšem nový Stomaflex má putty podstatně jemnější, navic nádherně "tekoucí" pod tlakem, spolu s Lightem funguje na dvojí míchání výtečně.  No a Stomaflex Very Light si od svého jen mírně festovnějšího bratra vzal mimo jiné velmi slušnou tixotropii. To je vlastnost, kdy materiál, pokud na něj nesaháme, drží pohromadě (tj. v daném případě nestéká ze zubu pryč), ale pokud do něj žďucháme (nástrojem, koncovkou stříkačky, dosazováním otisku) ztekutí se, což je potřeba pro zatečení do reliéfu detailů. Zároveň je viskozita Very Lightu nižší, tedy teče snadněji, avšak dostatečná  na to, aby se tlaku putty korekční materiál ubránil a zůstal na preparační hranici.

Otisk pak vypadá takto:

Tento postup vyžaduje ale trochu cviku a dobrou souhru s asistencí. Mě se osvědčil následující scénář: Asistence míchá putty, já míchám korekční materiál. Začneme míchat současně, já mám pochopitelně namícháno o malinko dřív, čili zatím naplním stříkačku, nejlépe nastrkáním do její zadní část pohybem proti míchací podložce. Vložím píst do stříkačky a přecházím k pacientovi. Osuším preparované zuby a nanáším korekční materiál stříkačkou. Je dobré hrnout jej jakoby přad sebou, aby se v něm neuzavřely vzduchové bubliny. Mezitím asistence vloží putty do lžíce a potře jeho povrch v otiskované oblasti korekčním materiálem a podává mi ji. V tu chvíli já většinou právě dokončil nanášení na zuby a plynulým pohybem dosadím lžíci do úst. Samozřejmě míchání lze realizovat i pouze v režii asistence, ale pak je vhodné poddávkovat katalyzátor do putty, aby při vkládání do úst nebyl materiál natuhlý, tudíž by došlo jak ke zkreslení otisku, tak k vytečení korekčního materiálu pryč z preparace. Já upřednostňuji variantu "více práce, ale méně nervů", tedy se do míchání sám zapojím.

Raná verze Stomaflexu Very Light měla modrou barvu, ale bylo jasné, že je potřeba Light a Very Light od sebe viditelně odlišit. Nakonec byla zvolena oranžová, jelikož kontrast se žlutou barvou putty je dostatečný a je to barva naprosto odlišná od modré barvy Lightu, takže komunikace s asistencí probíhá zcela jenoznačně: "Namíchej mi prosím oranžový!" Po dobré zkušenosti s navoněním putty po citrónech se u Stomaflexu Very Light pomeranč přímo nabízel.

Uvedením Stomaflexu Very Light na trh se rodina C-silikonů od Spofadentalu opět rozrostla a nabízí nyní vyšší variabilitu. Nedá se říci, že by některý z korekčních materiálů byl lepší než druhý, jejich technické parametry jsou obdobné, komfort zpracování také. Oba mají své indikace. Zjednodušeně řečeno: Kdo používá metodu dvojího otisku, spíše by měl zaměřit svoji pozornost na oranžový Very Light, kdo raději otiskuje na dvojí míchání, měl by mít oba dva - Very Light lépe zatéká a kreslí detaily, ale v něktetých situacích, kdy je potřeba korekční materiál dotlačit hluboko subgingiválně, si hutnější modrý Light snadněji poradí s odtlačením gingivy. Doporučuji vyzkoušet různé kombinace technik a materiálů a najít si prévě tu svou správnou, která vyhoví konkrétním požadavkům a "grifu"  každého ošetřujícího.